Laowa 10 mm f/2,8 Zero-D FF v rovině drsných větrů

Boris Stojanov

Nové šíro od Laowy si dalo lehce načas, ale nese ohnisko evokující oslavu deseti let na trhu a hlavně se zdá, že peklo zamrzlo. Má to tiž autofokus! Pokud nemáte vypnuté zvuky na své bezzrcadlovce, uslyšíte po namáčknutí spouště ono sladké pi-pííp, což signalizuje, že máte zaostřeno. Pokud se ale chcete i nadále trápit, objednejte si manuální verzi.

Text a foto: Boris Stojanov, www.borisstojanov.cz, www.facebook.com/borisstojanovfoto

Psaní tohoto článku mělo několik rovin. Nejprve jsem byl varován, že bude nová čočka, pak povzbuzen, že bude konečně s autofokusem, a pak ji měli už všichni kromě mě. Nakonec ale dorazila, jen jsem o designu věděl již od kolegů z videí, takže překvapení bylo trochu mírnější. Kecám! Byl jsem úplně nadšenej a jsemv doposavad, protože nový design těla objektivu je opravdu na nejvyšší úrovni. Nic vás nenechá na pochybách, že máte v ruce něco speciálního. Zatímco renomovaní výrobci v rámci svých předražených korporátů vyrábí stále dokola nudné černé barely, Laowa pochopila, že nejen technika prodává. Krom ostrosti, kresby a rychlosti je třeba poskytnout pastvu i duši jedince, který má smysl pro detail. Pokud postavím tuto novinku v titanově modré barvě vedle šíra od renomované značky, je to Laowa, která naplňuje představu o „kosmíru“ 21. století.

Vroubkování na ostřicím prstenci je tak designově svébytné, že se může tak maximálně rovnat s prstencem od 30 let staré 17mm Minolty. Jeden z recenzentů si povzdechl nad ostrostí hran, které jeho způsobu ostření nevyhovují. Vyzkoušel jsem to a opravdu: pokud budu ostřit tímto způsobem, je to ostré. Nicméně většina takto neostří, a když už, má to řešení, které mi tak i připadlo, že bylo myšleno. Jsou to ty dvě záhadné prohlubně v ostřicím prstenci, a jelikož se jedná o ostření systémem „by wire“ (nekonečné otáčení kroužku bez dorazů), není problém si kolébku nastavit do výchozí pozice, která mi vyhovuje – ať již při vypnutém AF nebo při vypnutém foťáku.

Co mě trochu bolelo, a to doslova, je prostor mezi gripem foťáku a krkem objektivu. Moje velké ruce potřebují prostor, což se dá řešit pouze změnou úchopu. Ale problém byl pozorovatelný jak na A7 RV, tak na A7 RIII. Tím bych negativa ukončil. Naopak, elektronické kontakty, clona ovládaná z fotoaparátu, přepínač AF/MF, rychlost i přesnost ostření, to vše mi dělalo v době krátkého testu radost.

V krajních pozicích se občas ostřicí bod trochu cukal, ale jelikož to dělají i originální objektivy, neřeším – vezmu to postaru, zaostřím a potom komponuji. Ostření i v kontinuálním režimu je velmi přesné a spolehlivé, což bych rád zdůraznil. Musíme si uvědomit, že je to první AF objektiv od Laowy pro Sony E a Nikon Z. Bajonety Canon RF a Leica L jsou manuální, takže bych spíše řekl, že chování má vynikající.

Hodně se řeší i vinětace a nasazení filtrů. Vinětace tu je, takže ji nemusíte přidávat v editoru. Není nijak brutální, ale pokud rádi používáte Burning Edge, stejně budete muset přitlačit. Přicloníte-li, třeba na f/5,6, upraví se. Také naběhne ostrost, která dokáže sekundovat i 61Mpx rozlišení zmíněné A7 RV. Směrem od středu do krajů, podle úhlu náklonu, jak to všechno začíná letět do stran, najdete i nějakou tu aberaci, kombinaci fialové a zelené. Lehce, ve větvích a věřím, že se nebude projevovat na všech foťácích stejně. Ale není to věc, kterou má smysl si kazit radost. To jen pokud vám nejde o vizuální vjem z fotografie a zkoumáte vše od rohu k rohu na 200% zvětšení, tak to raději zmiňuji.

Co se filtrů týče – ano, musíte lovit ve vodách obrouček ultra slim. Na obranu však musím říci jedno: na 10mm Laowu našroubovat filtr lze, včetně ochranného UV. Na slavnou GM 14 mm od Sony nikoliv, navíc její frontální člen trčí ven mnohem více – ano, je o ¾ EV světelnější. Teď jsem se dotkl tématu, o kterém jsem nechtěl mluvit a tím je srovnání se 14 mm f/1,8 GM od Sony. Nedělám tato srovnání. Necítím se erudovaný, nejsem ani vybaven měřicími přístroji a vlastně mě tyto „versus“ až tak moc nezajímají. To bych mohl velice rychle přidávat do srovnání fenomenální Zeiss Distagon 15 mm f/2,8, který mám ze všech nejdéle a hluboko v srdci. Zůstanu u okřídleného rčení: Nejlepší objektiv na světě je ten, který máš v případě potřeby v brašně.

Laowu jsem vzal s sebou na výlet do parku hořínského zámku. Jedná se o místo nádherné, s bujnou vegetací žijící svůj úděl častých záplav a díky rovině i drsných větrů, vyvracejících stromy. Součástí areálu s pozvolna chátrajícím překrásným zámkem, který je nepřístupný, je i obora se zaniklým mlýnem a hájenkou, kterou najdete vedle cyklostezky. Tato opuštěná a živly zkoušená budova již všechnu krásu vydala a dnes je cílem pouze rozlitého Labe nebo maximálně bezdomovců, podle nepořádku uvnitř. Na zbytku štítu je letopočet 1926, ale základy budou pravděpodobně starší. Jakýmsi mementem je i špatně čitelná sbírka značek na fasádě, kam až za dob její působnosti sahala voda při záplavách.

Laowa 10 mm f/2,8 Zero-D FF

Přejít na produkt

Laowa zde ukázala, že pro tuto práci byla snad stvořena. Pokud potřebujete dobře čitelný velký celek, právě jste trefili jackpot. Samozřejmě, je to ultraširoký objektiv, takže podhled i nadhled přináší drama. Když si ale dáte záležet, dokážete vytvořit krásně široký, ostrý a čitelný obraz. Jelikož se ale fotí opravdu zblízka, musíte hledět i neobvykle dost na to, co po stranách lemuje hlavní záběr. A nebo ne, nechte to jako specialitku se speciálním objektivem letět do stran a užijte si čistou ostrost uprostřed. Ať jedete kolem na kole nebo jste se tam ocitli takzvaně „dvojkou“, tedy pěšky, určitě si svůj zajímavý úhel záběru najdete. Jestli to není váš šálek kávy, vydejte se do města. V ulicích se vám do záběru vejde tolik, že nebudete vědět, co si dřív prohlížet.

Laowa mi tentokrát udělala obrovskou radost. Ano, s takto širokým objektivem se dá určitě fotit i v manuálu principem hyperfokální vzdálenosti, ale určitě jste při ostrosti dnešních fotografií a rozlišení čipů zjistili, že to není tak jednoduché jako za času kinofilmu. Proto mám rád AF a s přibývajícími léty jsem za tento vynález společnosti Minolta čím dál tím více vděčný. Věřím, že tímto sklem položila Laowa základ nové budoucnosti svých objektivů a řada ohnisek s autofokusem se bude jen rozšiřovat. Máme tu první vlašťovku v době, kdy očekáváme první posly jara. Je to krásný čas, který si můžete letos ještě trochu zpestřit novým širokáčem.

Fotogalerie: