Odpověď na to, co ještě chybělo středoformátovým fotoaparátům

Radek Plíhal

Vždyť na to nejsou žádné objektivy. − Bude ti chybět širokáč. − Dnes je na krajiny nejširší sklo 100° málo. To byly asi nejčastější reakce přátel z branže, když jsem se jim zmínil, že bych se chtěl konečně více věnovat krajinám, a aby to stálo za to, uvažuju o přechodu na střední formát. Následovaly rady, že je lepší skládat panoramata, stačí levnější tělo a výsledek je stejný nebo lepší. Jenže mě baví hlavně moře a to je zajímavé, když na něm jsou vlny a ty nečekají, až si „nacvakám“ řadu snímků, které bych pak spojil. Takže nastalo rozhodování mezi Fujifilmem a Hasselbladem a rozhodlo 100 Mpx v GFX100, podle mého přeci jen trochu lepší kvalita objektivů Fujifilm a v neposlední řadě 17mm Laowa.

Text a foto: radek plíhal, www.plihal.com, www.facebook.com/rplihal

Laowa kreslí velmi dobře, nemá téměř žádnou chromatickou aberaci a tu, která vzniká v extrémních světelných rozdílech, Capture One snadno odstraní.

Tento ekvivalent 13,5 mm u fullframu s úhlem záběru 113° v kombinaci s prostorovým podáním obrazu středoformátového čipu je opravdu mocný nástroj. A jak je u Laowy zvykem, ani cena není nijak astronomická.

Objektiv jsem dostal do ruky dva dny před odjezdem do Portugalska. Chtěl jsem tam strávit v Čechách hektické Vánoce, měsíc fotit a řádně zaběhat novou Fuji GFX100. Vybalil jsem ji tedy trochu nezodpovědně až cestou ve Francii. Po 1470 km v dodávce jsem si naordinoval jednodenní zastávku v Ornitologickém parku Pont de Gau v Camargue. Byl jsem tam již dříve filmovat největší evropskou populaci plameňáků růžových, tak jsem chtěl zkusit taky nějaké fotky. Počasí bohužel nepřálo, bylo pod mrakem a opar. Začal jsem s Fujifilmem 250 mm + telekonvertor a skončil se 17mm Laowou, kterou jsem těsně nad hladinou strkal plameňákům pod nohy − alespoň trochu netradiční perspektiva u těchto nádherných, volně žijících ptáků.

Po příjezdu do portugalského Algarve, které je rájem pro fotografy krajiny, jsem tento skvělý objektiv používal téměř denně. Vzhledem k monumentálnosti tamějších skalních bran, věží a útesů a malému odstupu byl k nezaplacení. Každé ráno jsem čekal na východ slunce v některé z mnoha lokalit. K těm běžným faktorům, jako je čas a místo východu a západu slunce, počasí a mraky, se tady přidává mlha, která je naprosto nevyzpytatelná. Příboj dokáže znepřístupnit některé lokality bez ohledu na sílu větru. A hlavně slapové jevy, příliv a odliv, dosahují čtyř metrů a rozhodují, jestli se někam dostanete, co kde vykoukne, nebo naopak bude schované pod vodou a zda se dostanete také zpět. Voda stoupá hodně rychle, musí se hlídat ústupová cesta. A také fotobatoh, zdánlivě bezpečně odložený na kameni, se může během chvilky nepozornosti při fotografování ocitnout ve vodě. Některá místa jsou přístupná jen den nebo dva v měsíci. Pokud je chcete mít vyfocené při západu nebo východu slunce, máte šanci třeba jen jednou za rok.

Laowu jsem vyzkoušel také na hvězdách, i když ani Fujifilm GFX100, ani tento objektiv s maximální clonou f/4, ani zimní období nejsou ideální pro fotografování hvězdné oblohy. Tím se dostáváme k technickým vlastnostem objektivu. Hvězdy jsou krásně ostré i na plně otevřenou clonu. Laowa kreslí velmi dobře, nemá téměř žádnou chromatickou aberaci a tu, která vzniká v extrémních světelných rozdílech, Capture One snadno odstraní. Pokud ji srovnám s Fujifilmem GF 23 mm f/4 R LM WR, což je objektiv snů, který nelze moc s ničím srovnávat, vede si velmi dobře. Je v celé ploše trochu méně ostrá, ale nemá výrazný úbytek ostrosti v rozích a také aberace je zanedbatelná. Záleží samozřejmě na kusu, výrobní tolerance jsou u čínské Laowy větší než u předních značek objektivů. Ale toto ohnisko v kombinaci s čipem 33 × 44 mm je pro krajináře opravdu dokonalé řešení. Objektiv je celokovový, perfektně zpracovaný. Není nijak zbytečně velký a má přední 86mm závit pro uchycení filtrů. Objektiv nemá sluneční clonu. Boční paprsky je dobré zaclonit třeba rukou nebo udělat antireflexní snímky se zakrytým zdrojem ostrého světla. Předejde se tak vzniku závoje nebo odlesků, které jsou u takto širokoúhlého skla samozřejmostí. Velmi mě překvapila téměř nulová vinětace a distorze už při cloně 8. Optická konstrukce 21 členů ve 14 skupinách, z čehož jsou dva členy asférické a jeden nízkodisperzní, musí být velmi dobře spočítána a přesně vyrobena.

Laowa 17 mm f/4 Ultra-Wide GFX Zero-D

Přejít na produkt

Jasnou chybou, alespoň u mého kusu, je stupnice hloubky ostrosti, která mi připadala hodně odvážná (při cloně 11 ostré vše od 60 cm do nekonečna), ale i když jsem si tento rozsah zmenšil, hloubka ostrosti byla ještě výrazně menší. Zjistil jsem to až později a přišel jsem tak o několik fotek. I když podle kalkulaček hloubky ostrosti uváděný údaj sedí, realita je jiná a nekonečno ostré není, byť je jeho ryska s rezervou uvnitř naznačeného rozsahu hloubky ostrosti. Takže příště jinak komponovat nebo více fotografií pro focus stacking.

Třešničkou na dortu pro mě byla jeskyně Benagil, která je přístupná jen z moře. Doplaval jsem do ní brzy ráno se středoformátem a 17mm Laowou ve vodotěsném batohu na zádech. Odměnou jsou pro mě fotky bez jediné lidské stopy na písčité pláži uvnitř této nádherné jeskyně.